Dr. Martin Sztacho zahájil svou vědeckou kariéru na Univerzitě Karlově v Praze, kde v laboratoři profesora Jana Brábka zkoumal regulační cesty invazivity metastatických sarkomových buněk. Doktorské studium absolvoval v rámci mezinárodního programu Institutu Maxe Plancka v Drážďanech, kde pod vedením Prof. Bernarda Hoflacka studoval podosomy v osteoklastech a propojil tyto struktury s invadopodiemi podílejícími se na invazi nádorových buněk. Poté se Dr. Sztacho připojil k laboratoři Prof. Saschy Martense v Max Perutz Labs ve Vídni, kde se zaměřil na molekulární mechanismy autofagie a její roli v progresi rakoviny. V roce 2017 se vrátil do Prahy, aby pracoval s Prof. Pavlem Hozákem v Ústavu molekulární genetiky, kde zkoumal roli jaderných fosfoinositidů v regulaci genové exprese a jaderné architektury, zejména v kontextu transkripce RNA Polymerázy II. Jeho současný výzkum se zaměřuje na mechanismy fázové separace, které řídí tvorbu biomolekulárních kondenzátů, jež přispívají k časoprostorové organizaci vnitrobuněčné architektury v nádorových buňkách.
Dr. Agnieszka
Chytła zahájila svou vědeckou dráhu na univerzitě ve Vratislavi v Polsku, kde
se během magisterského studia a následně během doktorského studia zabývala
podrobným mechanismem uspořádání membránových raftů se zvláštním důrazem na
roli proteinu MPP1 při stabilizaci flotillinových nanodomén. Doktorskou práci
obhájila v roce 2023 a od dubna 2024 působí jako postdoktorandka v Ústavu
biochemie a experimentální onkologie. Její současná práce se zaměřuje na
pochopení toho, jak fosfoinositidy a RNA přispívají k fázové separaci a jak
tento proces utváří buněčnou organizaci a ovlivňuje onemocnění.
MSc. Elena Herencia Lagunar vystudovala veterinární lékařství a magisterský obor virologie. Díky silnému interdisciplinárnímu zázemí získala rozsáhlé zkušenosti v oblasti molekulární biologie a diagnostiky. V současné době pokračuje v doktorandském studiu v oboru biologie nádorových buněk se zaměřením na tvorbu a funkci glykolytických kondenzátů v buňkách glioblastomu za hypoxických podmínek. Ke studiu molekulárního složení a prostorové dynamiky v buňce využívá purifikaci proteinů, hmotnostní spektrometrii a pokročilou mikroskopii. Cílem její práce je objasnit, jak biomolekulární kondenzáty přispívají k metabolické adaptaci v prostředí s nízkým obsahem kyslíku, a poskytnout tak vhled do fyziologie nádorových buněk a potenciální nové terapeutické strategie.
MSc. Rabia Gonul v roce 2019 dokončila bakalářské studium
genetiky a bioinženýrství na Istanbul Bilgi University, kde studovala
molekulární biologii, genetické inženýrství, bioinformatiku a biochemii. V roce
2022 získala magisterský titul v oboru biologických věd na Ege University, kde
se zaměřila na molekulární mechanismy, které jsou základem vztahu mezi
cirkadiánním rytmem a biosyntézou GABA. Rabiin doktorandský projekt se zabývá
vlivem manipulace s jaderným fosfatidylinositol 4,5-bisfosfátem (PIP2) na
regulaci transkripce v nádorových buňkách. Vyvíjí indukovatelný systém pro
selektivní snížení hladiny jaderného
PIP2 s cílem prozkoumat jeho roli v transkripční regulaci během progrese
rakoviny.
